Bohatství díky otevřenosti
Určitě jste už taky slyšeli: "přej a bude ti přáno", "dej a bude ti dáno", "čiň druhým to, co chceš, aby činili oni tobě" atd. A taky to na vás působilo, tak lacině, odtrženě od reality, sluníčkově? Já si až postupem času začala přicházet na to, že na tom něco bude.
Moje ultraspirituální zkušenost :-)
Od 14. do 16. května jsem měla tři vystoupení, akrobatický workshop, zážitkový seminář, pravidelné lekce a přednášku. Byla jsem unavená po stomatologické operaci a tak trochu jsem trpěla bolestmi. V tomhle stavu bych vystoupení ani nic dalšího určitě nezvládla, tak jsem se rozhodla, že se na bolest můžu vykašlat a že si ten víkend můžu užít.
Praktický návod:
Vlezu si do hlavy, kde se nějaká moje část vyžívá v utrpení a hlásí do mozku zprávy, kde co zase začalo bolet, jaké to, jak moc bych se měla litovat a jak moc by mě měli litovat ostatní. Tuhle část nelze přehlédnout. Jdu přímo k ní, hodim přes ní deku a vyhodim ji z okna. Vím, že za nějaký čas zase přijde, ale teď je to jedno. Teď se soustředím na "TEĎ". Co je tu dalšího kromě bolesti? Co vidím, slyším, vnímám? Co můžu udělat pro to, aby tohle "TEĎ" bylo lepší než to předchozí? A co teď?
Často se pak chytím do nějakého proudu pozitivní energie, kde mě jedno "TEĎ" vede za druhým a na nějakou bolest si ani nevzpomenu. Co neživím, to neroste.
A že si to můžu užít? No ano - dovolím si to. Když se nad tím zamyslím, tak to užívání je vlastně takové dětinské, zatím co utrpení je takové dospělácké... Musím si tedy jako dospělá dovolit se nebrat tolik vážně ;-)
Díky tomu se můžu víc usmívat, líp působit na okolí a ještě víc si užívat jeho reakce.
A když se k tomu přidá moje chuť neustále prohlubovat a rozšiřovat moje zušenosti se seznamováním (abych byla ještě kvalifikovanější lektorka zážitkových seminářů), tak se začnou dít věci!
Co se může stát "TEĎ":
Neuvěřitelné situace! Ráda bych posdílela, co se tento víkend dělo:
- Neměla jsem u sebe dostatečnou hotovost a úžasná návrhářka a tvůrkyně překrásných šatů Martha mi dala multifunkční pléd v hodnotě 790 Kč, že jí ho prostě zaplatím na účet až budu online. Viděly jsme se přetím jen jednou v životě, kdy jsem u ní kupovala šaty. Zřejmě jsem působila věrohodně, a to mě potěšilo (a zvýšilo moje vyzařování).
- Za poslední peníze jsem si koupila palačinku v raw stánku. S širokým úsměvem jsem jim tam oznámila, že jsem se rozhodla poslední peníze investovat právě u nich. Příjemný obsluhující, u kterého jsem si kupovala zdravé mlsání už loni na Vegefestu a letos v lednu na Rýžovém plese, mi oplatil úsměv, na vybranou palačinku dosypal ještě pár kousků ovoce a přidal mi k tomu kakaovou kuličku zdarma. Mňam.
Na festivalu se na mě hodně lidí hodně usmívalo, dávali se se mnou do řeči a nebo jsem se dávala do řeči já s nimi. Tak jsem třeba narazila na člověka, co mi loni přes Hearth.net poslal pohled - je z Litvínova a potkali jsme se v Litoměřicích. To mi přislo vtipné. Po dvou dnech mi poslal děkovný dopis (elektronický i ještě milejší papírový). Něco jsem v tom muži otevřela a nastartovala cosi pozitivního. Měla jsem radost, že to se mnou sdílí. Krásná ukázka toho, jak se nám znásobeně vrací to, co vysíláme.
- Dostala jsem výborný konopný čaj na zahřátí, možnost uskladnit si věci, dobít si telefon.
- Dostala jsem nabídku na vystoupení a pořádání mých seminářů (tanečních i akrobatických) v Plzni, Hradci, Litoměřicích a na jedné komunitní akci.
- Dostalo se mi několika vřelých objetí a upřímných stisků ruky.
- Jeden krásný muž mi hrál do ucha na obrovskou tibetskou mísu a ukázal mi, co dělá tibetská mísa plná vody. Bylo to magické a já se rozpouštěla blahem.
- Na festivalu zdraví a esoteriky jsem narazila na svého oblíbeného léčitele Bhagwanta Singh Sandhu, který v obchodě Elegance Indie prodává nejrůznější kosmetiku, bylinky, masti, ale i oblečení, šperky apod. Já si u něj moc chtěla koupit Čavanpraš bez cukru, tak jsem se ptala, jestli má terminál (opět jsem neměla hotovost). Bohužel neměl, ale zachoval se úplně nečekaně. Dal mi do sáčku čavanpraš a ještě jedny bylinky, co jsem chtěla a k tomu přidal růžovou vodu (jako dárek!) a celé mi to dal s číslem účtu. Byla jsem ohromená, ale vzpamatovala jsem se docela brzo. Uctivě jsem poděkovala a s úsměvem a pocitem vděčnosti se rozloučila.
Přijetí
Musím přiznat, že to bylo na jednu stranu prostě úžasné a na druhou stranu docela náročné. Musela jsem se hodně zastavovat, abych nezklouzávala do programů typu: to si nech(te); ne, to mi nedávej(te) - to si nezasloužim; mám málo energie, tak si tady zalezu, a nebudu na nikoho ani koukat natož mluvit apod.
Přijímat to, že se o nás někdo stará, že nám důvěřuje, že nám dopřává nějaké požitky...je hodně o přijetí sebe sama. Schválně: Kolik z nás se radši stará o druhé než by se staral(a) o sebe nebo to dokonce dovoli(a) někomu jinému? Mě v tom pomohlo uvědomění, že když to přijmu, tak tu energii můžu šířit dál, že ji neblokuju svými programy a tím ji můžu skrze sebe násobit. A to je fajn pocit.
Když nemám energii...
Všechno je to o výměně a transformaci energie. Když si ji schovávám jen sama pro sebe (paradoxně třeba právě pro to, že ji mám málo), tak nijak neroste, zkomírá. Když svoji energii sdílím s ostatními, tak se naopak může rozvíjet. růst, násobit, proměňovat a vytvářet nové možnosti.
Malé doporučení:
Když nemám dost energie, tak vezmu aspoň ten zbytek nabídnu jej okolí ke sdílení - třeba v podobě úsměvu nebo milého slova (nic víc vlastně ani není potřeba). Pokud to zabere, tak se mi energie od okolí velmi rychle vrátí a podpoří mě. Pokud to nezabere, tak se dříve vyčerpám a bude muset přijít odpočinek, a to taky není k zahození ;-).
Přeju ať jsme co nejčastěji v přítomnosti, protože to je to místo, kde můžeme nejlépe a naplno žít. A přeju ať se nám daří sdílet - radost, lásku, potěšení...
