Jaké to je seznamovat lidi okolo 50 let
"Seznamka 40+". Zdálo se to jako dobrý nápad: po roce fungování, mnohačetných výzvách a při dostatečném množství zájemců v databázi. Tak jsme vypsali termín a to co se dělo před akci a v jejím průběhu prostě musím sdílet - pro nás to bylo jedno obrovské poučení, že takhle UŽ NIDKY.
Dva týdny před seminářem bylo přihlášeno více než 10 žen a žádný muž, tak jsme vynaložili fakt velké úsilí, abychom počet mužů a žen dorovnali. Týden před seminářem bylo přihlášených 14 žen a jeden jediný muž. Tak jsme vynaložili ještě větší úsilí a den před seminářem byl počet žen 10 a mužů 9. "Dobrá práce", řekli jsme si s Martinem přes skype než jsme šli spát a těšili jsme se, jaký bude seminář. Ještě v noci se mi jedna žena odhlásila přes sms, tak to vypadalo na vyrovnaný počet. Hurá! Na seminář pak reálně dorazilo 7 mužů a žen pouze 6! Dva muži a tři ženy tedy nedorazili bez předchozí zprávy, i když jsme všem přihlášeným psali emaily a žádali je o kontaktování v případě, že by jim účast nevycházela. Uff.
Co jsme si mysleli?
- Muži i ženy se po čtyřicítce chtějí seznamovat srovnatelně (vůbec ne)
- Muži i ženy se po čtyřicítce řeší podobná vztahová témata (méně než jsme čekali)
- Skupina lidí 40+ bude méně aktivní než účastníci našich standardních seminářů (jak kdo)
- Přihlášení budou zodpovědnější (jak kdo)
- Přihlášení s námi budou více komunikovat (někteří skoro vůbec a jiní psali a volali téměř každý den)
S jakými názory jsme se setkali?
Velmi často z řad mužů zaznívalo, že muže kolem padesátky prostě padesátnice nezajímají. Jakoby nikdo neslyšel argument, že je náš seminář zaměřen na mužsko-ženskou interakci, nikoli na násilné párování.
Jakoby zmizela informace o tom, že nám jde o to, že tam člověk může lépe poznat sám sebe, dostat zpětnou vazbu a podporu do dalšího rozvoje. Tím může být kvalitním partnerem prakticky kdokoli - nejen přísnými kritérii vymezený dokonalý protějšek. Došlo nám, že tenhle argument je zajímavější pro naše běžné účastníky, kteří mají možná pocitově "víc času" na nalezení spřízněné duše, a tak mají i nějaký prostor pro porozumění sami sobě a neberou to jako ztrátu času.
Z několika různých rozhovorů s muži po padesátce vyšlo, že chlapi po čtyřicítce jsou buď:
- šťastně nebo nešťastně zadaní a takhle veřejně tedy nic řešit nebudou
- rozvedení a spokojení že jsou sami
- rozvedení kvůli milence, tedy opět nikoho nehledají
- rozvedení kvůli krizi středního věku a toužící po partnerce ideálně o 20 let mladší
- svobodní a hledající stále mladší partnerku, se kterou by mohli ještě zakládat rodinu
Možná (děsivá) příčina:
Bavila jsem se intenzivně s jedním mužem, který mluvil o velké krizi těchto mužů i žen. Neměl zdaleka na mysli "jen" krizi středního věku. Mnoho mužů podle jeho názoru nejsou muži, ale velké dospělácké děti, které neprošly žádným přechodovým rituálem. Chybí jim mužské kruhy a kontakt se svoji silou. Chybí jim vlastně kontakt se sebou sama, který hledají buď v nové/mladší ženě nebo v esoterických seminářích, a tak místo ukotvení v těle poletují v iluzorním světě a kompenzují to naoko hlubokými myšlenkami.
Ženy v tomto věku mají často děti, často jsou opuštěny muži, nebo je samy opustily, protože si při výchově svých vlastních dětí uvědomily, že s tím velkým dítětem už žít nemohou nebo nechtějí. Touží po opravdovém muži a tuší, že se proto musí stát opravdovou ženou. A tak ženy po čtyřicítce hromadně navštěvují nezměrné množství seminářů, ženských kruhů, absolvují nejrůznější ženské rituály, starají se o sebe a...a nikdo je nechce. Tedy podle toho muže, který takovým ženám říká tuším "bláznivý tety". Já pevně věřím, že realita není tak krutá - ono se to beztak nedá takhle zobecňovat - vždycky se najdou výjimky.
Co jsme řešili?
Abychom na ženy kolem padesátky "nalákali" muže dle výše uvedené logiky, tak bychom se museli orientovat na muže kolem sedmdesátky. "Já ale nechci dělat nábor v domově důchodců!" "Ne, tohle je fakt moc!" "Tak aspoň šedesátníky, ale kolik z nich má internet a kolik je na facebooku? Ach jo, dyť nám na ně nefungují žádné osvědčené komunikační kanály."
Různě jsme se cukali, nepřijímali jsme, že by muži od určitého věku hledali jen o dvě generace mladší ženy. Vtipkovali jsme na to téma, abychom odlehčili situaci, ale tak jako tak nás to oba dost vyčerpávalo.
Řešením byla změna konceptu
Jako hlavní téma semináře jsme zvolili Zdravou sebelásku. To se ukázalo jako velmi funkční - možná ani ne tak pro přihlášené jako pro nás - ledasco se nám tím odblokovalo a měli jsme opět energii oslovit další lidi. Najednou jsme našli cestu, kudy s touto skupinou komunikovat. Dokonce jsme si s Martinem na práci s touto skupinou udělali mentoring. Díky Seznamce 40+ jsme tedy udělali zatím asi největší kus práce na sobě při přípravě semináře.
V čem se liší účastníci našich seminářů ve 30 a v 50 letech?
Vlastně je toho mnohem méně než jsme čekali. Aktivita lidí byla opravdu nepatrně nižší, ale spíš záleželo na jednotlivcích. Všimli jsme si, že starší lidé nemají tak vybudovaný vztah k sobě a více se orientují na druhé. Je to dáno společností, která nás nutí nemyslet na sebe, abychom nebyli za sobce, egoisty, samozvance a zlé chlapečky a holčičky. Mladší účastníci si už mnohem více uvědomují potřebu pověnovat se sami sobě - proto asi i více slyší na tu sebezkušenostní podstatu semináře (zatímco starší reagovali spíše na tu seznamkovost).
Co si z toho bereme za ponaučení:
Už nikdy nebudeme takhle vymezovat skupinu pro naše semináře. Raději rozvolníme věkové kategorie u ostatních seminářů (tak jak už se to děje u Ztišení v přírodě a Umění být sám sebou). Už nikdy nebudeme tvrdit, že seminář už je pro ženy nebo muže naplněn (vždycky se to nakonec otočí).
Celkově nás tyto zkušenosti podporují ve změně názvu i koncepce seminářů, protože se skutečně zaměřujeme na práci na sobě, sebepoznání a seberozvoj, kde je seznámení s novými lidmi příjemným průvodním jevem a seznámení s potenciálním partnerem takovým skvělým vedlejším efektem. Páry se nám po seminářích sice dávají dohromady relativně často, ale vnímáme, že je to spíš zásluhou toho, že ti lidé měli na semináři prostor vnímat sami sebe než že by se nějak párovali už tam. Přátelství nebo vztah už nějak přirozeně vyplyne z aktivity účastníků po semináři.